Managua: Historii města psalo zemětřesení

Pobyt v Nikaragui by měl „prázdné místo“, kdyby turista nenavštívil Managuu, hlavní město země. Protože Managua byla v rozmezí čtyřiceti let dvakrát postižena zničujícím zemětřesením, nelze očekávat nějaké historické architektonické památky. Turista ovšem nebude ochuzen o zajímavé zážitky z metropole.

NManagua, sopečné jezero uprostřed města,

Když se dva perou, třetí se směje

Zjednodušeně řečeno –  zatímco o primát a postavení hlavního města soupeřila Granada a Leon, stala se v roce 1858 oficiální metropolí Nikaraguy Managua. V současné době má hlavní, nejlidnatější a největší nikaragujské město víc než jeden milion osm set tisíc obyvatel.

V roce 1931 byla Managua silně zničena zemětřesením. Z původní výstavby se mnoho nedochovalo, a pak dílo zkázy dokončilo zemětřesení v roce 1972. Managua doslova lehla v troskách. Na okrajích půdorysu původního města byly vystavěny nové obytné čtvrti a obchodní zóny. Managua se rozrostla na současných 173,7 kilometrů čtverečních.

Letadlem, na motorce, autobusem

Jestliže turisté zvolili leteckou cestu do Nikaragui, přilétají na mezinárodní letiště Augusta C. Sandina v Managui. (IATA : MG).  Od nás se většinou létá přes Atlantu.

Z jiných zemí střední Ameriky se cestovatelé dostávají půjčeným vozem (nikaragujským), na motorce (v poslední době velmi oblíbený způsob) nebo nejčastěji autobusem. Managua je hlavním autobusovým uzlem.

Managua. Řidič musí v ulicích města počítat se vším.

Úskalí jízdy po metropoli

Jezdit po Managui autem není snadné. Dopravní značení je považováno za matoucí. Po zemětřesení byl zničen orientační systém a doposud se jej nepodařilo obnovit. Orientační body se určují mnohdy podle toho, co na místě stávalo před zemětřesením. Problematická je proto i domluva s místním taxikářem, protože mu turista stěží dokáže určit cíl cesty.

Přesto je využití taxíku pro pohyb městem nejrozumnější řešení. Nejlevněji přijdou tak zvané collectivos, vlastně sdílená taxi, která jezdí po trase a nabírají cestující,kteří se podílejí na taxe. Bedekry je označují za poměrně nebezpečné. Naproti tomu velkou devízou je skutečnost, že taxikáři znají město a „mentalitu“ zdejší dopravy. Jsou situace, které evropského řidiče mohou silně překvapit.

Taxikář například bezpečně doveze doveze na vrchol kopce Tiscapa.

Managua. Silueta Sandiny nad městem a strom jako symbol nové Managuy.

Národní hrdina v plechové siluetě

Nad lagunou slané vody (kráter bývalé sopky) se vypíná vrch Tiscapa, dominanta Managui. Do zemětřesení v roce 1972 na něm stál prezidentský palác. Tam byl v roce 1934 popraven nikaragujský národní hrdina Augusto Nicolás Calderón „César“ Sandino, revolucionář a vůdce povstání proti americké okupaci v letech 1912–1933.

V roce 1990 byl na Tiscapa vztyčen monumentální – a provedením zajímavý – památník. Jedná se o dvě ocelové siluety postavy v typickém klobouku, k sobě spojené konstrukcí.

Žlutá plastika znázorňující strom je ústřední motiv nové Managuy. Tyto „stromy“, v noci svítící, lemují v různých barvách nové managujské ulice v celé metropoli. Má to být symbolika nového života.

Managua, vrchu Tiscapa, tank věnovaný Musolinym

Mussolinyho tank

Po prezidentském paláci zbyly jen zříceniny, i ty jsou na vrchu Tiscapa k vidění. A ještě další rarita, k níž našinec „neví, co říct“ – tank, který zakladateli dynastie diktátorů Anastasiu „Tacho“ Somozovi Garcíovi (1896 – 1956) věnoval Benito Mussoliny.

Historie Nikaraguy 20. století je velmi složitá, ale Nikaragujci si na ni zakládají a jsou k těmto otázkám velmi citliví. Nepouštět se do jakýchkoliv politicko-historických debat by tedy pro turistu měla být po celou dobu návštěvy země zásada číslo jedna.

Managua, Plaza de la República. Národní palác kultury.

Národní palác kultury: Prohlídka možná

Dalším pravidelným cílem turistů je náměstí Plaza de la República ve  starém centru města. Nacházejí se něm:

  1. stará katedrála,
  2. prezidentský palác
  3. a Národní palác kultury.

Ten je možno si prohlédnout: své prostory tam má národní muzeum a stálé nebo příležitostné expozice výtvarného umění. Průvodci hovoří španělsky a anglicky. Cizinci platí dva dolary vstupného, pro místní a studenty je stanovena nižší cena v místní měně.

Managua, Plaza de la República. Národní palác kultury.

Už zase slouží kultuře

Národní palác kultury se stavěl v letech 1931 až 1942. Dnes patří mezi národní památky.

Ani tato budova v minulosti nestála mimo politické dění. V srpnu 1978 zde došlo k události, která zaplnila titulní strany světových novin: Partyzánské komando Sandinovské fronty národního osvobození zde zajalo skupinu poslaneckých jednotek vlády. Prezidenta-diktátora Anastasia Somozu si vzali jako rukojmí.

Později zde sídlilo ministerstvo financí. Do služeb kultury se palác znovu dostal až v roce 1997 – po rozsáhlé rekonstrukci.

Managua, Plaza de la República. Kostel, který přestál dvě zemětřesení.

„Statečná“ katedrála

Nepřehlédnutelná na Plaza de la República je stará katedrála, Antigua Catedral de Managua. Katedrála svatého Jakuba je neoklasicistní stavba z let 1926 až 1938, napodobující kostel Saint-Sulpice  v Paříži. Zajímavá je její stavební historie.

Katedrála přestála obě velká zemětřesení, přičemž to první v roce 1931 ji zastihlo ve fázi železného skeletu. Vydržela i zemětřesení v roce 1972. Její osud byl zpečetěn výstavbou nové metropolitní katedrály Neposkvrněného početí. Při sandinovsko-sozomovských bojích v osmdesátých letech byly na katedrále zničeny hodiny. V devadesátých letech byly hodiny opraveny, ale nebyly na katedrálu vráceny, jsou uloženy Národním paláci kultury.

Prohlédni si – a jdi dál

Třebaže není příliš důvodů v Managui přespávat (leda snad z příčin organizačních – přílet ve večerních hodinách), není problém už z domu si zajistit solidní a velmi levné ubytování. Dvoulůžkový pokoj s koupelnou, wi-fi, televizí od 17 dolarů, lůžko ve společném pokoji 10 dolarů.  Když se vybírá s dostatečným předstihem, je nabídka značná.

Přestože se jedná o metropoli, není zde jídlo drahé: fastfoody, stánkový prodej, restaurace, prodejny potravin – všude ceny přijatelné až nízké. Managua skýtá svým obyvatelům pohodlné žití. Pro turisty však moc přitažlivá není.

Všecny články o zemi

  1. Nikaragua: Neklidná země s neklidnou historií (02. 04. 2018)
  2. Nikaragua: Než se vydáme na cestu (04. 04. 2018)
  3. Nikaragua: Co vidět, poznat a prožít při cestě do země (06. 04. 2018)
  4. Managua: Historii města psalo zemětřesení (08. 04. 2018)
  5. Nikaragua: Kvalita jídel vysoká, chutě báječné, ceny nízké (12. 04. 2018)
  6. San Juan del Sur: Pacifik a stříbrné slunce (15. 04. 2018)
  7. Ometepe: Kdo ostrov nenavštíví, nepozná Nikaraguu (19. 04. 2018)
  8. Granada: Ne náhodou „národní turistické centrum“ (21. 04. 2018)
  9. Ometepe: Ostrov, kde se nikdo ani chvilku nenudí (23. 04. 2018)
  10. Leon: Čím víc turistů, tím víc peněz pro děti a nemocné (25. 04. 2018)
  11. Kraj Masaya: Umění, pohyb, poučení i odpočinek (27. 04. 2018)