Opatrnosti v Kostarice není nikdy dost

Kostarika je krásná země na dálku vonící exotikou. Kdo do Kostariky – a střední Ameriky vůbec – cestuje poprvé, bude v některých ohledech překvapen. Kostarická města a historické památky vypadají jinak, než v profesionálních cestovatelských filmech. A dále: Kostarika je země víc civilizovaná, než si mnohý představuje.

Na výlet do Kostariky je nanejvýš vhodné předem se připravit už z domu. V tom případě se cesta stane nezapomenutelným zážitkem. Kdo o poměrech v zemi nic neví, může si odvézt zkušenosti, bez nichž by se býval raději obešel.

Metropolitní katedrála v San José
Metropolitní katedrála v San José

Kostarika: Ve svátky je vše naruby

Ačkoliv je Kostarika z východu omývána Karibským mořem, nějakou „rozevlátou karibskou kulturu“ v ní neočekávejme. A jestli, pak je tam „importována“ americkými turisty.

Kostarika byla v 16. století kolonizována katolickými Španěly, a to v celé zemi zanechalo nesmazatelnou stopu. Podle zveřejňovaných údajů má víc než 76 procent obyvatel příslušnost k římskokatolické církvi. A jsou katolíky skutečně praktikujícími – mladí, staří. Však také nejvíc slavenými státními svátky jsou ty, které vycházejí z katolických tradic.

Je báječné nějakou fiestu v Kostarice zažít. Jen na ty dny nesmíme nic důležitého plánovat.

Svátky a statní svátky v Kostarice

  • 1. ledna: Nový rok
  • 19. března: Svátek svatého Josefa, patron hlavního města San José
  • 11. dubna: Juan Santamaría: Juan Santamaría (29. srpna 1831 – 11. dubna 1856) oficiálně uznávaný národní hrdina-voják. Národní svátek v Kostarice dubna k připomíná jeho smrt.
  • pohyblivý svátek: Zelený čtvrtek a Velký pátek (Velikonoce, Semana Santa): Oslavy se táhnout už od Květné neděle a vrcholí velikonočním triduem. Žádné „ejchuchú“, ale ukřižování, smrt a vzkříšení Ježíše věřící zaníceně prožívají. Úřady a instituce nefungují od Zeleného čtvrtka do úterý příštího týdne.
  • 1. května: Den práce
  • 25. července: Připojení provincie Guanacaste, jedné ze sedmi kostarických provincií. Je druhou největší provincií Kostariky.
  • 2. srpna: Svátek Panny Marie Andělské (Nuestra Seňora de Los Angeles). Až na dva miliony věřících putují v ten den do Cartaga, kde je na místě mariánského zjevení postaven hlavní poutní kostel země (viz samostatný článek).
  • 15. srpna: Nanebevzetí Panny Marie, Den matek, které jsou v zemi ve velké úctě.
  • 15. září:  Den kostarické nezávislosti
  • 12. října: Den Krištofa Kolumba, první spatření Nového Světa, slaví se i v jiných zemích kontinentu.
  • 2. listopadu: Dušičky, Památka všech věrných zemřelých. (Není na seznamu státních svátků uveden, ale všechno je v ten naruby).
  • 25. prosince: Vánoce

MZV: Doklady a celní omezení

Jaké doklady jsou do Kostariky třeba, s jakou platností, a všechny další formální nezbytnosti jsou k nalezení na webu Ministerstva zahraničních věcí České republiky www.mzv.cz.
Ze všeho nejdůležitější je stránka s poněkud zavádějící hlavičkou Velvyslanectví České republiky v Mexiku. Informace na ní se ale opravdu týkají Kostariky.
Další důležité oficiální informace jsou uvedeny ZDE. 

K tomu jen několik praktických zkušeností:

  • Cestovní pas  je dobré si doma ofotit a vytisknout na papír.
  • Ostatní potřebné doklady (letenky, potvrzené o rezervacích, pojištění a podobně) je dobré rovněž oskenovat a umístit na virtuální úložiště (včetně kopie pasu). Nejjednodušší to je třeba do svého poštovního účtu.
  • Záloha v telefonu nebo na flešce také nic nestojí.

Na stránkách MZV ČR je cestujícím do Kostariky doporučeno uložit si originál pasu na velvyslanectví v San José a dál cestovat s potvrzenou kopií, a nebo pas nechat alespoň v hotelovém trezoru.

Jinou (zkušeností ověřenou) možností je nechat originál pasu ve „velkém“  batohu, jestliže je člověk ubytovaný na několik dní. Papírovou kopií pasu se mohu v krizi alespoň nějak prokázat. Doložit originál pak není problém v kteroukoliv dobu. 

„Bez peněz do města lez“

Oficiální měnou Kostariky je kolon (colón). Cestující se ale bez colónů naprosto obejde.

  • Při placení hotovostí (toalety, vstupy, autobus, pouliční prodej, malé restaurace) je všude možno platit americkými dolary.
  • V obchodech zase kartami.

Potřebné colóny lze vybrat z bankomatu. Pozor, některé bankomaty mají informace jenom ve španělštině. Když bankomat nevezme kartu, raději neopakuj transakci, a najdi jiný bankomat.

Naprosto bezpečné je vyměnit peníze v kostarické bance. S eury ale může být potíž. Je rozumné v Česku směnit koruny za dolary – malé bankovky (jedna, pět, deset dolarů). Bankovky nesmějí být sebeméně poškozené. Je vhodné nejdřív zajít do české banky s výčetkou bankovek, aby je mohli objednat. Cestovat se stodolarovkami není rozumné, právě tak, jako měnit colóny v Kostarice na ulici.

Osvědčila se praxe peníze rozdělit na tři části.

  1. Tu největší nechat ve velkém báglu (nebo v trezoru).
  2. Příruční peníze mít „na těle“ – část třeba v peněžence,
  3. druhou část v nějaké uzavíratelné kapse.

Když tě na ulici oberou, nesáhnou do obou skrýší a ty se neocitneš bez peněz.

Panamsko-kostarická hranice, hraniční pásmo
Panamsko-kostarická hranice, hraniční pásmo

Pěšky „územím nikoho“

Protože jsme v Evropě již odvykli vnímat hranice mezi státy, je pozemní přechod hranice silným zážitkem. Hraniční pásmo„země nikoho“ – je například mezi Panamou a Kostarikou několik set metrů široké. Jestliže jsi k hranici přijel autobusem, musíš pásmo překonat po svých. Nebo si lze najmout (předražený) tuk-tuk, motorikšu s řidičem.

Vzhledem k bezproblémovým způsobům platby v Kostarice, nejsou hranice tolik obklopovány veksláky, jako v jiných středoamerických zemích. Ale i zde to zkoušejí. Neměnit, neměnit. Vždyť ani nevíš, jak colóny vypadají.

Do Kostariky bez ovocné svačiny

Na stránkách MZV ČR je uvedeno, že:  „speciální zpřísněné předpisy platí pro dovoz a vývoz rostlin a zvířat.“ K těm rostlinám se vztahuje ještě zkušenost: Při překračování pozemní hranice z Panamy nebo z Nikaraguy nesmí cestující převážet žádné ovoce – ani jeden banán, nic. Při celní a pasové kontrole je turistům prohlížen obsah zavazadel. Důvodem zákazu je ochrana před přenosem jakéhosi ovocekazného hmyzu.

Větší bezpečností rizika je třeba očekávat v davu a na hromadných akcích. Ilustrační fotografie.
Větší bezpečností rizika je třeba očekávat v davu a na hromadných akcích. Ilustrační fotografie.

Proč by nekradli, u nás také kradou

Pohybovat se po Kostarice s nějakou „sluneční září“ v duši, může přijít draho. Samozřejmě platí, že kostarický lid je vstřícný a přátelský, ale pouliční zloději (či organizované skupinky) jsou mezi nimi také. Proto nejsou bezpečností opatření zbytečná:

  • Kopii dokladů a část peněz uchovávat v nějaké taštičce (i textilní ) zavěšené přes krk a skryté pod trikem;
  • žádnou brašnu nenosit přes jedno rameno, řemen vždy křížem přes prsa a v davu brašnu zpředu jistit rukou;
  • telefon či peněženku s druhou částí peněz a s kartami nedávat do zadní kapsy kalhot;
  • po setmění se nepohybovat uličkami mimo hlavní třídy a nikdy ne sám.
  • Další doporučená bezpečnostní opatření – viz stránky MZV ČR.
  • Nechat si pojistit bankovní kartu proti krádeži a zneužití (služba banky, zkušeností ověřeno, vyplatí se).

Všecny články o zemi

  1. Co poznat v Kostarice
  2. San José: Hlavní město Kostariky
  3. Kostarika: Národní park Manuel Antonio
  4. Kostarika není rájem gurmetů, ale…
  5. Kostarika: Irazu, Cartágo, Orosi a Lankester
  6. Santa Elena: Podivuhodné centrum oblasti Monteverde
  7. Kostarika: Přírodní parky Santa Elena a Monteverde
  8. Opatrnosti v Kostarice není nikdy dost
  9. Kostarika jako perla střední Ameriky na vlastní pěst
  10. Kostarika bez cestovky, anebo s cestovní kanceláří?